Téměř každý začínal s oděvním šitím z podobných důvodů: nelíbila se mu nabídka oblečení v obchodech, nemohl na sebe sehnat, co potřeboval, nebo nabídka v jeho velikosti neodpovídala jeho vkusu. Často byl také na začátku pocit, že šití je přece jednoduché a zvládnu to taky. Učila jsem šití desítky zájemců po 16 let a se všemi výše popsanými motivy jsem se setkala.
Většina adeptů šití si na začátku myslí totéž: pořídím si střih ve své velikosti, nastříhám, ušiju ‒ a hotovo. Jenže, jak už to bývá, náraz na realitu je většinou… zkrátka náraz. V praxi brzy zjistí, že realita je trochu jinde než původní představy.
I dobře ušitý oděv podle střihu ve správné velikosti může na postavě táhnout, ztrácet tvar nebo podivně viset bez zjevné příčiny.
Pokud šijete delší dobu a praktikujete individuální zakázkovou výrobu, tedy šijete na různé typy postav, setkáváte se s tím opakovaně. Zkušenostmi dojdete k poznání, že chyba není v tom, že se málo snažíte.

Je to tím, že konstrukce střihů má své zákonitosti, pravidla, a také své limity a hranice.
Konstrukce střihů pro větší velikosti nepracuje jednoduše jen s tím, že se střih zvětší. Individuální zakázky na nejrůznější postavy jsem šila 30 let a musím říci, že některé střihové úpravy byly opravdu překvapivé a mnohdy odporovaly jakékoli logice.
Zkusím tedy otevřít téma, které není zrovna frekventované, možná proto, že nejsme ochotni dívat se na věci komplexně a v souvislostech.

Nejprve si ujasněme: Co vlastně znamená padnoucí oděv?
Podle běžné laické představy je to oděv, který nás netlačí, je nám pohodlný a odpovídá v lepším případě velikosti, která je na cedulce.
Podle zásad oděvní konstrukce je definice trochu jiná: Padnoucí oděv kopíruje tělo, jeho rovnováhu, respektuje pohyb i proporce jednotlivých dílů a chová se na těle jak v klidu, tak při pohybu tak, jak bylo zamýšleno. Nejde jenom o to, abych oděv oblékla, ale také aby fungovala jeho konstrukce.

PROČ JE ROZDÍL UŽ MEZI VELIKOSTMI 36 A 42

Než začnu s podrobnějším rozborem, předesílám, že se budu se zabývat technickou stránkou konstrukce střihů, jak jsem ji poznala v praxi individuální zakázkové výroby i při výuce šití – nejde mi o hodnocení postav a velikostí.
První konstrukční limity se objevují už u velikosti 42 (jak vím i z osobní zkušenosti, kdy jsem sama tuto velikost měla.) Většina komerčních střihů i návrháři pracují se základní velikostí 36.

Co je pro konstrukci střihů důležité?

• Proporce (rozdíly a poměry mezi mírami prsou, pasu, boků, šířkou zad)
• Sklon ramenou
• Poloha prsou
• Hloubka průramku
• Rovnováha mezi předním a zadním dílem

Velikost 36 má tyto proporce v podstatě optimální, střih funguje s menšími úpravami víceméně dobře. Výsledný oděv je stabilní a hezky se „nese“.

Od velikosti 40‒42 se tělo mění, ale ne lineárně.

Střihy, které se komerčně zvětšují, předpokládají, že se ženské tělo mění lineárně, tedy rovnoměrně, což je s prominutím naprostý nesmysl.
S větší velikostí se typicky mění:

• Větší přední hloubka
• Mírná protrakce ramenou ‒ ramena směřují dopředu, prsní svaly jsou zkrácené
• Postavení ramenou následně mění polohu paže vůči trupu

Vypadá to jako nepatrné změny, ale není to tak.
Na čem to poznáš? Ukáže to noční můra všech, kdo šijí: průramek a rukáv.
U velikosti 36 se malá nepřesnost ztratí. U velikosti 42 už se hraje jiná hra.
Mění se osa pohybu, protože paže je blíže trupu. Při protrakci ramenou se ramenní kloub chová jinak a každý milimetr průramku je pak znát – rukáv může tahat a v průramku tvořit záhyby. Dalším problémem už u této velikosti je, že ruka je prostě moc silná do rukávu. Hlubší průramek není řešení, protože čím hlubší průramek, tím hůře oděv sedí. V mém období velikosti 42 jsem nosila v podstatě jen raglánový rukáv, protože do klasického vsazovaného se mi nevešla paže.
To jsme teprve u velikosti 42. Komerční střihy se běžně zvětšují ze základní velikosti 36 (někdy 34) až do velikosti 52 lineárně a je to prezentováno jako klad.

Opravdu to tak je?
Není, pokud přihlédneme k anatomii a pohybové mechanice těla a k chování oděvních materiálů.
Konstrukce střihů se neřídí pouze obvodovými mírami, ale i pevnými body lidského těla: rameny, páteří a pánví. Tyto body dávají tělu stabilitu. Když jsou tyto body čitelnější, oděv jednoduše lépe sedí; u větších velikostí ztrácí střih svou stabilitu, protože má, abych tak řekla, měkký podklad.
Střih zkrátka potřebuje opěrné body těla. Klasický střih potřebuje ramena, která nesou váhu oděvu, pas stabilizující polohu a boky, jež drží spodní část – ostatně jako v životě. U větších velikostí se tyto body ztrácí, protože tělo je bez jasných předělů a oděv se jaksi nemá kde ukotvit. Navíc střih bývá navržen na v podstatě stabilní tvar těla, zatímco u větších velikostí je hmota těla pohyblivá.
Roli hraje i objem a váha materiálu. Jinak se chová metr látky, který spotřebujete na triko, a jinak se chovají 2 metry látky spotřebované na jedno triko – víc látky znamená větší tah, větší váhu oděvu, větší námahu švů (především ramenní švy – náramenice, které u větších velikostí nejsou o mnoho delší než u těch menších, nesou znatelně větší váhu látky).

Specifika konstrukce střihů pro větší velikosti

Menší proporční odchylky těla lze řešit jednotlivými úpravami, ale u větších velikostí – už kolem 44‒46 ‒ se mění mnoho parametrů: přední hloubka, šíře zad, objem paží, obvod krku, poloha prsou, rotace ramenou, pas… Každá úprava následně ovlivní ostatní části střihu. Konstrukce už přestává být řešitelná jednou lokální úpravou. U větších velikostí jsou také časté i jiné změny než rozměrové. Tělo má schopnost adaptovat se na větší velikost a výsledkem bývají právě ramena nachýlená dopředu (protrakce), změna zakřivení páteře, posun těžiště těla, jiný krok a pohyb paží. Konstrukce střihů pracuje v tomto případě s jinou mechanikou těla. Proto se u větších velikostí využívají úpletové materiály, které kompenzují nepřesnost střihu, jsou pohodlné a přizpůsobí se pohybu.
Šití na větší velikosti vyžaduje individuální konstrukci, častější zkoušení, někdy i asymetrický střih (např. u skoliózy).

U větších velikostí tak tělo více či méně neodpovídá obvyklé konstrukci střihu a předpokladům, pro které je oděv navržen. Proto je práce s většími velikostmi náročná nejen pro hobby švadleny, ale i pro profesionály. Velmi ku prospěchu věci a zlepšení hobby šití bývá konzultace s profesionálem, hlavně ohledně střihů a střihových úprav.

Stále platí, že kromě zvládnutí a pochopení střihů- což je proces, který nějakou doba trvá, je dobré znát technologické postupy šití vhodné na ten, který materiál, toto jde společně s následným poznáváním, jak fungují střihy a úpravy.

I proto jsem vytvořila Akademie šití, kde se naučíš víc než jen základy šití je to systém, který tě za rok dovede z pozice začátečníka do pozice té , která ví a umí správné postupy, které budeš umět praktikovat na většinu oděvů a troufneš si ušít i to, v co si nedoufala.

Akademii najdeš ZDE: https://kurzysiti-online.cz/mesicni-clenstvi-vstupni-stranka/

PDF ZDARMA: nejčastější chyby při šití trika si stáhni ZDE:https://kurzysiti-online.cz/zdarma/nejcastejsi-chyby-pri-siti-trika/